Dorostenec František Coufalík zažil premiéru v juniorce: Zahrál jsem si hodně, nečekal jsem to. Škoda, že se nám nepodařilo zvítězit

Urostlý obránce našeho dorostu František Coufalík si svými výkony v dosavadním průběhu sezony řekl o premiérový start o kategorii výš - ve zlínské juniorce. A právě tomu jsme se mimo jiné věnovali v nejnovějším rozhovoru, každopádně František vám přiblíží třeba i to, jak probíhají reprezentační skills tréninky, nebo v čem jej nejvíc posouvají trenéři dorostu.

Františku, popiš nám v úvodu své hokejové začátky...

První krůčky na ledě jsem udělal tady ve Zlíně, to mi mohly být tak tři nebo čtyři roky. Vybavím si, že jsem chodíval na přípravku tady i v Uherském Brodu, ve Zlíně to bývalo pondělí a pátek, v Brodu ve středu (úsměv).

Kdy potom padlo rozhodnutí, že se budeš věnovat hokeji naplno?

Ono to tak bylo asi vždycky, táta mě k tomu sportu hodně vedl. Navíc jsem se vždycky věnoval jenom hokeji, nic jiného jsem nehrál, takže to byla taková jasná volba.

Co bys označil za svůj zatím největší hokejový zážitek?

Řekl bych, že asi reprezentační skills tréninky, kterých jsem se letos a loni účastnil.

Můžeš trošku přiblížit, jak takové tréninky probíhají?

Jak už jsem říkal, jde o reprezentační skills tréninky, ty vždycky probíhají jeden den, pod vedením trenérů reprezentace a specialistů na dovednosti. Vždy máme dva ledy, tréninky jsou vždy zaměřeny na konkrétní disciplíny, například na zakončení, obranné pásmo a podobně.

Nominace do zápasů Tě zatím míjejí?

Zatím jsem figuroval mezi náhradníky, ale věřím, že to ještě přijde. Dostat nominaci i na některý z turnajů reprezentace je jeden z mých cílů.

Jaký je František Coufalík hráč? Popiš nám své silné stránky...

Jsem spíš defenzivní obránce, snažím se hrát tvrdě, soustředím se na to, abych byl dobrý v obraně. Do budoucna bych se chtěl nadále zlepšovat, být v hokeji co nejlepší. Rád bych se hokejem jednou živil.

V letošní sezoně patříš mezi opory zlínského dorostu. Jak hodnotíš dosavadní průběh ročníku?

Momentálně prožíváme takové horší období, každopádně věřím, že se to ještě otočí. Naším cílem je jednoznačně postup do play off.

V průběhu tohoto týdne jsi zároveň prožil premiéru v juniorské extralize. Jaká to pro Tebe byla zkušenost?

Musím říct, že mě to hodně překvapilo, vůbec jsem to nečekal. Všechno se seběhlo docela rychle, po sobotním zápase dorostu jsem se dozvěděl, že v neděli půjdu s juniorkou na trénink a v pondělí budu hrát. Určitě jsem byl moc rád za takovou šanci a zkušenost.

Zároveň trenéři Tě hned pořádně vytížili a ty sis tak zahrál docela hodně, že?

Ano, to jsem taky nečekal! Pan trenér Janošek mi to říkal už na tréninku, že máme málo beků a že si zahraju dost. Určitě jsem byl rád, akorát škoda, že se nám nepodařilo vyhrát.

Kdybys měl vypíchnout trenéra, který Tě ve tvé dosavadní kariéře nejvíce posunul, koho bys vybral?

V mé kariéře mě nejvíc trénoval pan trenér Vosátko, takže on s celým realizačním týmem dorostu. Nejvíc mi pomohlo, že jsem pod nimi hrál hodně, přesilovky, oslabení, nabral jsem sebevědomí. Trenéři v dorostu jsou vůči nám hráčům hodně otevření, až kamarádští, důvěřují nám. Myslím si, že to je dobře.