Jiří Korec: O osudu rekonstrukce se rozhodne na podzim

Třetím rokem je primátorem města Zlína a zároveň také prezidentem klubu PSG Berani Zlín. V této roli patří mezi hlavní témata Jiřího Korce plánovaná rekonstrukce zimního stadionu, či ekonomická situace klubu.
Jaká je role prezidenta hokejového klubu? 
„Oficiálně prezident hokejového klubu“ - to zní hrozně krásně, ale neznamená to, že bych řídil celý klub. Tahle pozice byla již za mého předchůdce (pozn. Miroslava Adámek) zcela reprezentativní, a tak je tomu i v současnosti. Je potřeba také říct, že zlínský hokej se dělí na dvě organizace – s. r. o. pro A-tým a zapsaný spolek, který má na starost mládež. Má funkce prezidenta se týká jen A-týmu. U mládeže je nyní Radek Zbožínek, který ale plánuje odstoupit a momentálně se řeší jeho nástupce. S největší pravděpodobností se jím stane Tomáš Valášek.

Máte tedy možnost reálně zasáhnout do fungování klubu? 
Ano, mám. Jako prezident svolávám minimálně jednou měsíčně prezidium, což je poradní orgán pro firmu zaštiťující A-mužstvo. Řeší ekonomiku, propojení A-týmu s mládeží, stav samotného týmu, jestli je konkurenceschopný, jestli jsou hráči zranění a podobně. Trenér tam prezentuje, proč jsou výsledky takové, jaké jsou a nemá to s námi úplně jednoduché.

Ačkoliv jsme poradní orgán, snažíme se předávat naše myšlenky a názory i veřejnosti. I já jsem fanouškem zlínského hokeje, takže se mi samozřejmě nelíbí, když někde hrajeme o třinácté, čtrnácté místo a bojujeme o odvrácení sestupu. Můžeme být jedině rádi, že tu špatnou sezonu jsme si vybrali, když se nesestupovalo.

Klub fakticky řídí jednatelé klubu, kteří jsou nominováni majiteli (zapsaný spolek, Město Zlín a společnost PSG). Z pozice primátora zastupuji město Zlín i ve valné hromadě, takže se s námi jednatelé snaží mnohem více komunikovat. Vědí, že ve chvíli, kdy by to fungovalo špatně, můžeme svolat valnou hromadu a přijmout určitá opatření. Abych to tedy shrnul, z pozice prezidenta je má funkce reprezentativní, z pozice člena valné hromady mnohem více zodpovědná. 

Zimní stadion byl převeden do majetku města a chystá se rekonstrukce. Proč se rekonstrukce připravuje už několik let a co ji brzdí?
Přiznám se, že na to, proč se rekonstrukce připravuje tak dlouho, vám nedokážu odpovědět. Já jsem do těchto příprav naskočil až v minulém volebním období a začal jsem tento projekt co nejvíc tlačit. Myslím, že momentálně se to daří posouvat do finále. Již velmi brzy bude vydané stavební povolení, takhle blízko rekonstrukce ještě nikdy v historii nebyla.

Věřím, že na podzim tento projekt zastupitelstvo města Zlína podpoří a zahájíme samotnou rekonstrukci zimního stadionu. Zároveň otevřeně říkám, že velký vliv na to, jestli rekonstrukce proběhne, nebo ne, bude mít externí financování. Řešíme dotaci ze Zlínského kraje a věříme, že přijde. Mnohem více nejistá je dotace z Národní sportovní agentury, kde pokukujeme po maximální alokaci 300 milionů korun. Pokud tuto alokaci získáme v co největší míře, tak samozřejmě přispěje k tomu, abychom rekonstrukci udělali. Plánujeme to tak, abychom na podzimní schůzi zastupitelstva měli připravenou vysoutěženou cenu rekonstrukce, znali bychom výši externího financování a zároveň věděli, kolik by stály případné varianty B a C.

Varianta B je jakési „zalátání“, řeší se nejnutnější opravy, aby byl stadion životaschopný pro dalších pět, možná deset let. Varianta C je pak stavba nového zimního stadionu na zelené louce. Dáme si na stůl, kolik by co stálo a podle toho zastupitelstvo rozhodne. 

Říkal jste, že role prezidenta je spíše reprezentativní, přesto mám jednu otázku přímo na led. Zatím z mužstva odešlo šest hráčů, přišli čtyři. Jak hodnotíte poslední sezónu a jaký máte výhled na tu příští? 
Vzhledem k tomu, jak to dopadlo, nemůžu říct nic jiného, než že sezonu hodnotím špatně. Je ale potřeba to rozdělit na dvě části.

Špatně rozhodně hodnotím sportovní stránku, nemůžeme být spokojení s tím, že jsme skončili třináctí. Nemůžeme se vymlouvat na „covidovou“ sezónu, protože podmínky měli všichni stejné. My jsme si tu sezonu zanalyzovali a řekli jsme si, kde byly chyby, abychom je už neopakovali.

To jsem žádal i po hlavním trenéru Robertu Svobodovi, aby řekl, jestli bylo množství zranění v kádru způsobeno „covidovým“ výpadkem a následným naskočením do rychlého zápasového tempa, nebo jestli za tím stojí chyby v tréninku a nějaké přetížení. To hodnocení proběhlo a fakt, že každý hráč měl jiný typ zranění, potvrdil verzi trenéra, že nešlo o špatný trénink, ale o velké zápasové zatížení.

Druhá věc, na kterou jsem se trenéra intenzivně ptal, je, jak řeší kádr na příští sezonu a jestli s ním je spokojený. Ptal jsem se stejně, jako se mě ptají občané – Je v pořádku, že odešlo víc hráčů, než přišlo? Máme nějakou zálohu, aby se zvýšila konkurence v týmu? Dostal jsem odpověď, že v současnosti je trenér s tímto týmem srovnaný, považuje jej za konkurenceschopný a je toho názoru, že pokud budou všichni hráči hrát alespoň svůj průměr, tak bychom neměli být na tak nízkých příčkách, na kterých jsme byli.

Hlavní trenér má moji plnou důvěru a myslím, že ani nemám právo do jeho práce zasahovat. Ten, kdo nese zodpovědnost, by měl mít také možnost rozhodovat. Samozřejmě, že pokud by se to vyvíjelo špatným směrem, musíme to už v průběhu sezony řešit.

Co se týká finanční stránky, klub skončil s nulou, za což jsme velice rádi. Bylo to zásluhou jednatelů a hlavně hráčů, kteří přistoupili na snížení mezd a vytvořili nám finanční polštář k tomu, abychom srovnali částku, kterou jsme nedostali na příjmech ze vstupného. Za to, že si hráči sáhli v podstatě do vlastních kapes a ukázali, že jim srdce opravdu bije za zlínský hokej a že jim klub není lhostejný, jim patří velké poděkování. O to větší důvěru si podle mě zaslouží a věřím, že se všichni z té, po sportovní stránce neúspěšné, sezóny poučíme a že ta příští bude úplně jiná.
×
Dnes v 18:00 | Muži
Bílí Tygři Liberec
PSG Berani Zlín