pátek 14. května 2021 | Vojtěch Gargulák

Pavel Kubiš: Na přípravu jsem se těšil, když zůstaneme zdraví, můžeme hrát o play-off

Jeden z nejvěrnějších klubových srdcařů Pavel Kubiš se v kádru Beranů chystá už na svou osmnáctou sezónu. Zkušený křídelník patří mezi nejužší jádro mužstva, a i v uplynulé sezóně svým důrazem a jednadvaceti kanadskými body ukázal, že má stále co nabídnout.

Pavle, stejně jako celý tým máš za sebou náročnou sezónu. Byl po ní prostor na pořádný odpočinek? Jak jsi strávil volný čas?

Všechno bylo zavřené, tak se toho moc dělat nedalo. Chodil jsem si zaběhat, nebo jezdil na kole, ale odpočinek ve smyslu, že bych někam vyjel a úplně vypnul, to letos nebylo. Když byly uzávěry mezi okresy, tak člověk skoro nemohl ani za rodinou, takže musím říct, že jsem si tu pauzu letos ani neužil.

Už několik týdnů probíhá příprava na nový ročník. Těšil ses na návrat do akce?

Nevadilo mi to. S přibývajícím věkem mě příprava baví čím dál víc, takže jsem se těšil. Nemůžu teda říct že úplně na všechno, ale na všem vidím pozitiva.

Jak příprava momentálně vypadá? Zařadili do ní trenéři oproti minulým rokům nějaké nové prvky?

Myslím že ne, pořád to směřuje hlavně k tomu, abychom něco naběhali a nabrali fyzickou sílu. To mě baví, má to na starosti trenér Radek Vašík, který vždycky umí poradit, i třeba když má člověk nějaké zranění. Největší změnou bude asi to, že půjdeme dřív na led, prý by to mohlo být už v průběhu května.

Připravuješ se i nějak individuálně mimo tréninkový program s týmem?

Hodně jezdím na silničním kole. Na to mě naočkoval David Nosek, dlouhé roky mě lanařil a já jsem se mu vždycky smál, jaký je to blázen, že dojde domů a hned sedne na kolo. No ale pak mě na to nalákal, a tak jsem si ho koupil a už třetím rokem jezdím. Většinou o volných víkendech aspoň na jeden den někam vyrazím, tady na Zlínsku je obrovská výhoda, že tu jsou fakt hezké kopce.

Kam jezdíš? Máš nějakou oblíbenou trasu?

Strašně se mi líbí Hostýnské vrchy, pěkné kopce jsou i směrem na Luhačovice a Velký Ořechov. Tam mě to baví, když člověk jede na kole a není velký provoz tak je tam krásný výhled. Dva roky zpátky jsem byl i v Itálii na Giru a musím říct, že to byl velký zážitek. To bych někdy chtěl zopakovat, ty kopce tam jsou náročné, takže je to dobrý trénink a zároveň ta alpská panoramata jsou úplná pecka. No a pak mám ještě letos takovou výzvu, že bych chtěl na jeden zátah dojet ze Zlína domů do Náměště nad Oslavou, což je 170 kilometrů, tak doufám, že to vyjde.

Zlínskou kabinu znáš jako nikdo jiný, koneckonců se v ní chystáš už na osmnáctou sezónu. Jaká je v ní před důležitým ročníkem nálada?

Myslím že taková zdravě dobrá. Jde tam cítit respekt z toho, že sezóna bude jiná než ty předtím, ale nemyslím si, že by tam byl nějaký strach. Kluci se připravují svědomitě, doufám, že z té blbé loňské sezóny jsme si vzali ponaučení a v té další nebude žádný průšvih a zabojujeme o play-off.

Jak do kolektivu zapadly nové posily Ondřej Němec, Peter Trška, Tomáš Mikúš a Darek Hejcman?

Myslím, že zapadli dobře. Jsou to charakterově dobří kluci, takže v tom nevidím žádný problém.

Podle předpovědí by Berani měli patřit spíše k outsiderům, myslíš že můžete překvapit? Co by podle tebe mohlo být klíčem k úspěchu?

Klíčem k úspěchu bude abychom zůstali všichni zdraví. Určitě tam občas nějaký výpadek bude ale důležité je, aby to nebylo nic dlouhodobého. Aby lajny, které jsou na sebe zvyklé, nebo měly dřív dobrou společnou sezónu, na to navázaly a aby ti kluci nemuseli měsíc ležet zranění a pak se do toho zase dostávat. V kluky věřím, když zůstaneme pohromadě a zdraví, tak určitě můžeme hrát minimálně o play-off.

V kádru Beranů přibývá mladých hráčů, kteří přicházejí z juniorky. Co říkáš na jejich výkony?

Kluci jsou neskutečně šikovní, ale to není všechno, je to taky o pracovitosti. Extraliga nejde hrát jenom talentem, musí se pro to i něco obětovat. Sám jsem se nad tím kdysi pousmíval, když mi to říkali starší hráči, ale ono to tak prostě je. Takže určitě je na čem pracovat, ale myslím, že kluci jsou velice rozumní, takže v tom nevidím problém. Hodně se mi líbil třeba Jirka Suhrada, ten má podle mě obrovský potenciál.

V posledních týdnech se na sportovní zápasy pomalu vrací diváci. Jakým způsobem podle tebe může zaplněný stadion pomoct v boji o lepší výsledky?

Strašně moc. Letos jsme se opravdu přesvědčili, že fanoušci jsou šestý hráč na ledě a bez nich je to obrovský rozdíl. Ta atmosféra je jiná, když jsou na stadionu diváci, tak vám to dává spoustu energie. Když třeba prohráváte o dva góly a pak snížíte a vnímáte, jak celá hala ožije, tak se pak hraje úplně jinak.

Je atmosféra ve Zlíně v něčem specifická?

Je fantastická. Celkově bych řekl, že ta atmosféra na starých zimácích je podle mě lepší než v těch nových arénách. Fanoušci jsou skvělí, poslední roky s námi musejí mít trpělivost, ale tak to prostě je, nejdřív se musí něco vybudovat, aby se zase mohlo hrát nahoře. Musí si to prostě všechno sednout. Máme v týmu spoustu místních kluků a o to krásnější to pak je, když se udělá nějaký úspěch s manšaftem plným odchovanců.

Otázka na závěr. Co bys před novou sezónou vzkázal zlínským fanouškům?

Těším se na ně a doufám, že se brzo uvidíme v co největším počtu. A taky doufám, že na konci budeme tu sezónu všichni hodnotit kladně.