středa 31. května 2017 | Zlin Press - Jakub Kudláč
Reprezentant Petr Holík: I pár dní účasti na mistrovství světa si cením
Ano, ne, ano a nakonec zase ne. Jako na horské dráze si připadal během letošního mistrovství světa v ledním hokeji zlínský odchovanec a od nové sezony útočník týmu KHL Severstalu Čerepovec Petr Holík. Hned několikrát se měnilo rozhodnutí o jeho účasti či neúčasti na světovém šampionátu v Paříži. Holík nakonec pod Eifellovu věž odletěl, za chvíli byl ale zpět doma.
Poslední přípravný kemp před světovým šampionát Holík odehrál v Českých Budějovicích na turnaji Euro Hockey Tour. Během poslední třetiny závěrečného přípravného duelu s Ruskem se zranil. "Soupeř mě dohrál u mantinelu a dostal jsem ránu na hruď. Mrzelo by mě, kdybych na mistrovství nejel kvůli takové blbosti," říkal tenkrát pětadvacetiletý útočník o zranění žeber. Vzápětí byl nominován trenérem národního týmu Josefem Jandačem, avšak s otazníkem. O pár dnů později bylo jasné, že do Paříže neodletí.
Holík však nic nevzdal. Za pár dnů snahy s fyzioterapeutkou dostal povolávací rozkaz a v pondělí 8. května letěl do Francie. "Letěl jsem tam s tím, že budu trénovat a uvidíme, jak na tom budu. Doma jsem se cítil dobře, ale tam nejdou natrénovat souboje a podobné věci. Až na místě jsem zjistil, že to nepůjde. Nebylo to stoprocentní, což na mistrovství musí být. Nemohli jsme riskovat, že mě trenéři dopíšou a já to nezvládnu. Možná bych to dal, ale třeba ne," uvažuje Holík, který už v sobotu byl zpět.
Viděl na vlastní oči tři utkání české reprezentace. A všechna byla vítězná. Jeho spoluhráči přehráli Finsko, o dva později Norsko a další den i Slovinsko. "I za to jsem byl ale samozřejmě moc rád. Byl jsem se mimo jiné podívat i v centru Paříže, líbilo se mi. Hlavně jsem tam ale byl kvůli hokeji. Byl jsem rád za to, že jsem tam tu chvíli mohl být a nasát atmosféru šampionátu. Samozřejmě všichni víme, že v Kolíně byla ta atraktivnější část turnaje, ale co už. Když jsem viděl návštěvy v Německu a ve Francii, je to neporovnatelné," ví smutný reprezentant.
Pravdou je, že rozdíl mezi Paříží a Kolínem nad Rýnem byl neporovnatelný... Každopádně tu zajímavější část si přeci jenom zkusil zástupce zlínského hokeje, Lotyšsko reprezentoval Roberts Bukarts. On ale se svým týmem v přímém souboji o čtvrtfinále neuspěl, když Lotyšsko padlo s domácími Němci po nájezdech.
To Holíkovi spoluhráči do čtvrtfinále došli, ale to bylo tak všechno. "Kluci nezvládli ten nejdůležitější zápas, tudíž se to samozřejmě bere jako neúspěch. Všichni moc chtěli medaili, ať už by byla jakákoliv," konstatoval Holík.
Nyní už jej čeká další dobrodružství, tentokrát ale opačným směrem. Hráče, který za zlínské hlavní mužstvo odehrál sedm extraligových sezon, přilákal do Kontinentální hokejové ligy klub Severstal Čerepovec. "Mám už nějaký věk a chci zkusit nové angažmá. Sedm let jsem hrál pouze za mateřský klub a neopouští se mi zlínský hokej lehce. Všem tady děkuji za podporu v průběhu těch let," uzavřel Petr Holík.
Petr Holík před dominantou Paříže Eiffelovou věží. FOTO: archiv Petra Holíka
