Tomáš Valášek a Ondřej Veselý o směřování mládežnického hokeje (2. část)

Uprostřed léta došlo ve zlínském hokeji k zásadním změnám ve fungování mládeže. Do nové pozice manažera mládeže s novými kompetencemi nastoupil Tomáš Valášek, novým šéftrenérem mládeže od druhé po devátou třídu se stal Ondřej Veselý. Jejich snahou je změnit vnímání zlínského mládežnického hokeje, využít nové trendy v přípravě a vybudovat atmosféru, v níž budou mít hráči i trenéři radost z práce a trénování. Velký důraz kladou na etické chování – výchova mladého hokejisty jako sportovce i jako člověka totiž začíná u profesionální práce a slušného chování každého trenéra.

Pokračování rozhovoru (první část naleznete zde):

Když porovnáte svou hokejovou generaci s tou současnou, jak vyjde srovnání?
Valášek: To vůbec nelze srovnávat. Nemám rád řeči, že my jsme byli lepší generace a že dnešní mládež je rozmazlená, nemá žádné cíle a podobně. Nemůžeme takto paušalizovat. Znám spoustu úžasných mladých lidí a dětí v našem klubu i mimo sport, kteří na sobě tvrdě pracují a jdou si za svými cíli a sny. Ty musíme podporovat, provázet je a pomáhat se zápalem, který jim pomůže. A ty ostatní musíme vlastním nasazením a poctivou prací přesvědčit, aby i oni začali o sobě a svých cílech přemýšlet.
Veselý: Souhlasím s Tomem. Největší rozdíl vidím v tom, že dnešní děti nechodí tolik ven a chybí jim přirozené učení se hře.

Český hokej dvakrát v sezoně pořádá akci Týden hokeje – Pojďte hrát hokej. Zlínský hokej v hodnocení všech klubů pravidelně získává v počtu dětí medailové příčky. Dětí je spousta, zájem je značný. Těší vás tato skutečnost?
Valášek: Ano těší. Ale důležitý úkol pro nás všechny v klubu je, aby to tím neskončilo. Naše snaha musí vést k tomu, že děti vstoupí do naší organizace, najdou si lásku k hokeji a budou budovat společně s námi klub, který bude přínosem nejen pro ně, ale pro celé město a kraj.
Veselý: Jsem rád, že si děti nasadí brusle a mají takovou možnost. Každý, koho to baví, potom může jít do školy bruslení. A to už je pro nás dobře.

Jaký máte názor na organizaci mládežnických (žákovských) soutěží. Je současný systém správný?
Valášek: Nebudu to hodnotit. Můžu mít jiný názor, a pokud o něm budu přesvědčený, mohu ho společně s jinými lidmi stejného názoru zkusit prosadit na hokejovém svazu. Organizace soutěží nesmí ovlivnit naší každodenní práci v klubu. Musíme se ve Zlíně snažit hrát ve všech kategoriích vždy na nejvyšších úrovních a v nejvyšších soutěžích.
Veselý: Snažíme se soustředit v našem klubu na nastavení našich interních věcí a principů. Zrovna teď jsem se domluvili na tom, že budeme střídat pozice útočník/obránce – v páté třídě pravidelně po každém zápase, v šesté až osmé třídě jednou za dva týdny a v deváté třídě se budou hráči střídat v rámci obrany a útoku zleva doprava.

Jaký je ideální věk pro mladého hokejistu k odchodu do zámoří? Lze to vůbec nějak stanovit? Je lepší zůstat v klubu nebo odejít do Ameriky?
Valášek: Opět nelze paušalizovat, vždy je potřeba situaci hráče řešit individuálně. Záleží také na motivaci, kvůli které hráč chce odejít. Pokud si chce v šestnácti letech zkusit zámořskou soutěž, naučit se jazyk a vrátit se zpět, je to také cesta. Pokud někdo jde do zámoří v osmnácti s cílem vystudovat univerzitu a hrát přitom hokej, je to super. A pokud se stane, že si hokejistu vybere klub NHL jako Filipa Chytila, je to fantastické pro celý náš klub i region. Mladý hokejista si tím plní sen a zároveň motivuje další desítky našich hráčů k jeho následování.
Veselý: Je to hodně individuální, neboť záleží na rodině a škole. Určitě doporučuji nejdříve dokončit školu. Pokud si dítě na škole řekne, že bude hokejistou a později zjistí, že to není až tak snadné, může mu vzdělání do budoucna chybět. Na druhou stanu, pokud se naskytne možnost propojit hokej se školou v zahraničí, tak proč ne? Je to výborná zkušenost. Já osobně jsem to měl tak, že mi rodiče řekli: Až odmaturuješ, můžeš do zahraničí. Dva roky jsem byl v Americe, což byla velká zkušenost.

V minulých sezonách zlínský hokej produkoval hodně hráčů, kteří se prosadili v A-týmu, za poslední dobu se prosadili do seniorské extraligy jen Daniel Gazda a Štěpán Fryšara. Čím to je?
Valášek: Už jsem to zmiňoval, ale nejde jen o materiální zabezpečení hráčů. Musíme od útlého věku a hlavně pak v Akademii – tedy v dorostu a juniorech – nastavit takové tréninkové podmínky, abychom opět začali produkovat více hráčů schopných prosadit se do seniorského týmu.
Veselý: To je velmi těžká otázka. Může tam hrát roli několik faktorů. Když máte slabší ročník, hráčů je málo, takže chybí konkurence. Kluci se nedostávají nahoru, vzájemně se netáhnou. Lepší jsou silný ročník, konkurence a soupeřivost.

Patnáct let čekáme na medaili ze světového šampionátu hokejistů do 20 let. Letos bude mistrovství juniorů v České republice, získáme už konečně medaili?
Valášek: Rád bych tomu věřil. Myslím si však, že zlepšení situace v českém mládežnickém hokeji, o kterém mluví i lidé na svazu, tak rychle nenastane. Možná nás i v seniorské kategorii čeká ještě tvrdý dopad, než se český hokej opravdu odrazí ode dna.
Veselý: Kanada, Švédsko, Finsko a Rusko jsou před námi. Na medaili momentálně nemáme. Uvidíme dále, jak se to bude vyvíjet.