čtvrtek 19. března 2020 | Vojtěch Jurák

Trenér Jankovič o dorostu: Tým byl morálně a charakterově silný

Dorostenci mají za sebou sezonu plnou zvratů. V úvodu soutěže dominovali, pak pro změnu přišel výsledkový útlum. Série výher a proher střídali prakticky po většinu ročníku. S předstihem si zajistili postup do vyřazovacích bojů, na ty však nakonec vlivem epidemie koronaviru nedošlo. Za uplynulým rokem se nyní ohlíží trenér týmu Tomáš Jankovič.


Do konce nadstavby zbývaly poslední dva zápasy, když přišlo definitivní rozhodnutí: Mládežnické soutěže jsou s okamžitou platností ukončeny. Místo pilování formy pro play-off tak dorostenci začali vyklízet šatnu. „Sezóna skončila hodně nestandardně, ale v momentální situaci to bylo a je jediné správné řešení. V první řadě jde o zdraví nás všech,“ připouští Jankovič.

Předčasný konec sezony hodně mrzí. Měli jste už předem nějaké náznaky, že by k němu mohlo dojít, nebo se to celé semlelo až v posledních dnech?
Určité náznaky byly, ale do poslední chvíle se u juniorské a dorostenecké kategorie uvažovalo o dohrání soutěží bez přítomnosti diváků. Když ale přišlo rozhodnutí o maximálním počtu 30 osob na akci, bylo vše jasné. Respektujeme rozhodnutí české vlády i výkonného výboru svazu. Nebylo jiného řešení.

Jaké jste měli s týmem letos ambice v play-off? V tabulce nadstavbové skupiny se Zlín pohyboval okolo středu.
Nadstavba pro nás byla jako na houpačce, takže umístění odpovídalo těmto výkyvům. Vzhledem k tomu, kolik bodů jsme si přinesli z první části soutěže (skupiny Východ), jsme mohli být o nějakou tu pozici výše. Ale v konkurenci nejlepších týmů z Čech to bylo velmi těžké. Play-off mělo být vyvrcholením celého ročníku a odměnou pro nás všechny za to množství těžkých zápasů. Těšili jsme a věřili, že máme šanci přejít přes první kolo a dostat se mezi osm nejlepších. Ale co by mohlo být a co ne, to už jsou jen spekulace.

Jaké byly silné stránky letošního výběru?
Mohli jsme se opřít o velmi kvalitní brankáře, to byl asi základ úspěchu. Výkon vzadu podpořila poctivá hra obránců, kteří až na několik utkání odehráli všechno, co mohli. V útoku nás během první části soutěže táhla produktivní první formace, ke které se následně přidávaly i ty ostatní. Později někteří hráči přešli k juniorům, takže v nadstavbě jsme zpočátku měli velký problém se střílením gólů. Ale postupem času se s tím kluci vypořádali. Ocenil bych velkou bojovnost a týmovost, která se projevila hlavně ve chvílích, kdy nám to moc nešlo. To byl signál, že mužstvo je morálně a charakterově silné.

Udělal tým nebo jednotliví hráči během roku viditelný herní, výkonnostní či dovednostní progres? Co bylo nejvýraznější?
Progres se projevil u většiny hráčů, kteří chtěli a které nikdo nemusel přemlouvat nebo nutit do tréninku. Kluky jsme hodně hnali k tomu, aby nad vším, co dělají, přemýšleli a rozhodovali se. Velký posun jsme s trenéry viděli i na straně psychiky – hlavně během náročných zápasů ve druhé části soutěže jsme se dostávali do složitých situací a hráči se postupně sami učili na ně reagovat a řešit je.

Roste mezi letošními dorostenci někdo pro seniorskou extraligu? Co je potřeba k tomu, aby se kluci jednou prosadili v dospělém hokeji?
V týmu určitě jsou hráči, kteří se v budoucnu mohou probojovat do seniorského týmu. Čeká je však ještě dlouhá a těžká cesta. Přál bych si, aby těchto hráčů bylo co nejvíce. Ovšem některé limituje jejich vlastní přístup – spousta kluků vidí jen úspěchy, k těm ale vede složitá cesta i přes částečné neúspěchy. Nelze pořád jen chválit, hráč musí umět přijmout i kritiku, která je také běžnou součástí života. Hráče by určitě posunulo dál, kdyby na sebe byli přísnější a tvrdší v tréninkovém procesu a kdyby i zde chtěli být vždycky nejlepší. Opět to je o vnitřním nastavení – kluci tomu musí sami věřit, dělat všechno přirozeně a ne proto, že to chce trenér.

Jak se vám trenérům s letošním dorostem pracovalo?
S týmem pracujeme už druhou sezónu, takže jsme hráče znali a věděli jsme, že má velmi dobré jádro. Letos se ještě tým doplnil o mladší hráče, kteří svými výkony rozhodně nezklamali. Chtěl bych moc poděkovat svému realizačnímu týmu – asistentu Jirkovi Suhradovi, který mi hodně pomáhá, a vedoucímu mužstva Edovi Gajdošíkovi.

Jak budete na letošní sezonu vzpomínat? Utkvěl vám v paměti nějaký zážitek nebo moment?
Vzpomínat budeme určitě v dobrém. Stejně jako loni jsme postoupili do play-off, což považuji vždy za úspěch. Ale aby všechno nevypadalo jako ráj na zemi – i my jsme museli řešit několik situací, které si z této sezóny zapamatujeme, protože hraničily se slušným chováním a respektem. Nakonec se všechno zvládlo, člověk se stále učí. Hráčům děkuji za všechno, co jsem společně prožili, a přeji všem, aby byli v dalších letech úspěšní, nevzdávali se svých snů a tvrdě na nich pracovali.

Zlínští dorostenci v zápase proti Karlovým Varům.