Trnitá cesta do extaligové kabiny (4.). Michal Stuchlík: Začátky nebyly příjemné, sněžilo nám občas na hlavu

V posledním čtvrtém díle vám Zlínský DENÍK ve spolupráci s hokejovým klubem PSG Zlín přináší seriál Trnitá cesta do extraligové kabiny. Postupně jsme Vám představili čtyři zlínské hokejisty od nejzkušenějšího Petra Čajánka, dále Romana Vlacha, Patrika Urbance až po nejmladšího člena zlínské družiny. Zaměřili jsme se na mladého, nadějného juniorského obránce Michala Stuchlíka, který si právě v letošní sezoně vydobyl cestu do kabiny extraligového Zlína. Jednadvacátého března oslavil Michal Stuchlík kulatých dvacet let. Rodák z hokejové bašty v Uherském Ostrohu zatím odehrál v nejvyšší seniorské soutěži čtyři extraligová utkání.

V hokejovém životě má většinu teprve před sebou, přesto ale Michal Stuchlík musel nějak začít. Kdo ho vlastně k hokeji přivedl? „Byl to taťka, který mě přemlouval, abych začal. Já se k tomu ze začátku ale moc neměl,“ přiznává oslavenec svých dvacátých narozenin, jenž se ale nakonec přemluvit nechal. „Nakonec jsem se na to dal a v sedmi letech obul brusle,“ vzpomíná Stuchlík.

Mladý obránce PSG Zlín Michal Stuchlík

Start kariéry ho však pořádně prověřil. „Začátky nebyly moc příjemné, a to hlavně proto, že v Uherském Ostrohu nebyla zastřešená hala, takže nám tam občas sněžilo na hlavu,“ vybavuje si s úsměvem mladík, který od čtvrté třídy začal oblékat dres Zlína. A přišel tak i ke svému současnému číslu 23. „Bylo to jen o náhodě, kdybych mohl, určitě bych si vybral jinak,“ zmiňuje urostlý bek.

Michal Stuchlík
Každý hokejista v mládí sleduje a inspiruje se nějakou legendou, u Michala Stuchlíka tomu nebylo jinak. „Inspirací byli pro mě Tomáš Kaberle a Martin Hamrlík, vždy jsem k nim vzhlížel a chtěl dosáhnout jejich velikosti,“ pověděl Stuchlík, kterému se splnil malý sen, právě bývalý zlínský bek Martin Hamrlík jej nyní má jako trenér obránců na starost. „Je to paráda, jsem za to moc rád,“ culí se rodák z Uherského Ostrohu.

Ve třinácti letech odešel Stuchlík na zlínský internát, kde bydlí doteď. A kloubí školu s ledním hokejem. „Není jednoduché dělat oboje zaráz, ale už to mám za pár, letos maturuji. Ale asi se do toho pustím až v září,“ říká Stuchlík, který svůj top gól vstřelil v osmé třídě. „Hráli jsme nějaký zápas a bylo to 4:4, já napřáhl a bum. Gól! Díky tomu jsme pak postoupili do dalšího kola,“ pátrá v paměti obránce, který patří k jedné z opor juniorského týmu. Tato žákovská branka se ale zcela jistě v paměti přepíše, až se Stuchlík dočká své první extraligové trefy.

Obránce Michal Stuchlík při extraligové premiéře v dresu PSG Zlín na ledě brněnské Komety.

A s kým se přezdívaný „Stuchla“ nejvíce v extraligové kabině baví? „To je Káša (poznámka Libor Kašík) a Kuba Svoboda. Taky se dost bavím s Čájou s Veselkou, ti totiž sedí vedle mě,“ pověděl velký fanoušek hokejistů Bostonu. Avšak ne vždy byl Stuchlík tomuto klubu nejvíce nakloněn. „Dříve jsem fandil Rangers, ale to hlavně proto, že tam hrál Jágr a celkově mnoho Čechů. Hrál jsem za ně i na playstationu, ale teď mě to už moc neláká,“ uzavírá Stuchlík, který třeba jednou bude tak slavný jako jeho jmenovec Jaroslav, který válel za Zlín v padesátých i šedesátých letech minulého století. Jeho dres s číslem 10 visí u stropu Zimního stadionu Luďka Čajky ve Zlíně mezi legendami a osobnostmi zlínského hokeje. Jak se zdá příjmení Stuchlík ze zlínského hokeje nevymizí.