neděle 19. ledna 2014 | Zlin Press - Roman Ordelt
Uzdravený obránce Radim Tesařík: Z návratu jsem měl obavy, jestli to vydržím fyzicky
Vrátil se po zranění do základní sestavy hokejistů Zlína a hned pomohl k nesmírně důležité výhře. I díky asistenci obránce Radima Tesaříka u gólu Zdeňka Okála porazili Berani Litvínov 2:1 a přerušili sérii pěti domácích porážek v řadě. „Na zápas jsme byli výborně připravení. Až na inkasovaný gól jsme plnili to, co jsme si řekli,“ řekl spokojený Tesařík.
-Po vstřelené brance jste měl velkou radost, že?
"Po každém gólu vždycky mlátím do mantinelu. Ale nejste na to zvyklí, dlouho jsem nehrál, takže jsem to musel zopakovat." (směje se)
- Jak jste na tom zdravotně, už je to lepší?
"Nebudu říkat, co mi bylo. Byla to moje blbost. Chtěl jsem rychle naskočit, ale nebyl jsem uzdravený a hned první trénink si obnovil zranění. Do budoucna už vím, že když nejsem stoprocentně fit, tak nemám dělat blbosti."
- Trpěl jste hodně při porážkách?
"Trpí každý. Sami jste to viděli z tribuny. Nejhorší bylo, že jsme se z vítězné venkovní šňůry doma dostali na dno. Úplně se nám přestalo dařit a přestali jsme si věřit. Potřebovali jsme takový zápas. I vyhrát takhle těsně, strašně nám to pomohlo."
- Byl jste hodně natěšený na návrat?
"Měl jsem obavy. Měl jsem za sebou dva lehké a jeden ostrý trénink. Bál jsem, jestli vydržím fyzicky. Zranění mi nedovolovalo jezdit na kole nebo běhat. Jenom jsem mohl plavat. V lázních ve Vsetíně si ze mě dělali srandu, že s nimi budu jezdit na veteránské závody. Plavecky jsem připravený výborně. (úsměv) Kdybych cítil, že to není stoprocentní, tak bych do zápasu nešel. Kluci mě přemlouvali, abych do toho šel dříve. Ale abych hrál na půl plynu, to nemá cenu. Raději jsem to doléčil. Musím potrénovat, máme čtyři dny do dalšího zápasu."
- Kolik jste toho naplaval?
"Každý den jsem plaval kilometr a půl až dva. Ze začátku mi to dělalo problémy, pak jsem uplaval dva kilometry svižným kraulem. Taky jsem si koupil nové plavky. Bazén musel mít dvacet stupňů, protože teplá voda na to není dobrá. Jinak jsem měl všechno zakázané. Byla to pro mě muka."
- Doma s vámi není k vydržení?
"Denně musím být v pohybu. Manželka mě zná, chápe mě. Když mě viděla doma u televize, tak mi dala malou do rukou a dělal jsem s ní aspoň dřepy."
- Aspoň jste pomohl s úklidem, ne?
"Jo, vysavač byl můj největší kamarád. (směje se)
- Zlín dnes slavil výročí 85 let od založení klubu, chtěli jste o to více uspět?
"Jasně. Ale hlavně jsme chtěli za každou cenu udělat tři body. Na tabulku se sice nedívám, ale co mi chodí zprávy a co mi kluci vykládají, tak je to nabité."
- Jak se vám vůbec líbila celá dnešní slavnostní akce?
"Bylo to perfektní. Všichni, co byli pozvaní na led, tak mě buď trénovali, nebo jsem s nimi hrál. Nezažil jsem jenom Luďka Čajku. Jarda Stuchlík, co umřel, měl podíl na tom, že hraji obránce. Ve čtrnácti jsem přijel ze Vsetína jako útočník, levé křídlo dozadu. Řekl mi, Tesile, takových útočníků na... do týdne kýbl. Ty půjdeš do obrany. Na to vzpomínám nejraději."
- Nebylo pro vás nepříjemné, že jste museli retro dresy po první třetině vyměnit?
"To bylo jediné nejhorší. Jsem pověrčivý, musím začínat levou bruslí. Takže jsem se musel nejdříve vysvléci celý. Místo abych si po první třetině odpočinul, tak jsem se ještě vysílil oblékáním do výstroje. (úsměv) Nestihli jsme si ani nic říct."
Obránce PSG Zlín Radim Tesařík při zápase s Litvínovem.
