Petr Čajánek před play off: Jsem rád, že hrajeme s Kometou, zápasy mají obrovskou atmosféru
Možná ho čeká poslední play off v kariéře, o své hokejové budoucnosti ale Petr Čajánek zatím nechce mluvit. Kapitán PSG Zlín se plně koncentruje na nadcházející čtvrtfinálovou sérii s Kometou Brno, která startuje ve středu na ledě soupeře. „Moc se těšíme, Brno je nejbližší soupeř a mezi fanoušky je velká rivalita,“ říká devětatřicetiletý Čajánek.
- Jak jste přijali zprávu, že se ve čtvrtfinále utkáte právě s Kometou?
„Všichni se už těšíme. Jsem rád, že hrajeme s Brnem. Vzájemné zápasy mají pro hráče i diváky obrovskou atmosféru. Je to jeden z nejbližších soupeřů a Brno má pokaždé vyprodaný zimák, takže zápasy u nich mají parádní atmosféru. Pro nás je to svátek hokeje. Myslím, že se nemáme moc čím překvapit, oba týmy se od loňska tolik nezměnily.“
- Je Kometa favorit?
„Jasně, že je na koni. Je to dané tím jakým způsobem hráli v sezoně, navíc začínají doma. Měli klid na přípravu.“
- Brnu bude scházet reprezentační obránce Kempný, jak moc se to na hře soupeře promítne?
„To zjistíme. Kempas hrál velice dobře, měl velký icetime a v obraně Brna hrál velkou roli. Ale mužstvu to naopak může pomoct, může pak hrát jednodušeji.“
- Jak se vám osobně hraje v brněnském Rondu?
„Hrozně rád hraji před vyprodaným stadionem a Kometa ho má každé utkání. Ale i nám v letošní sezoně hodně pomohlo, že lidi chodili v takovém počtu, i když jsme byli v tabulce dole. Za to jim patří dík. Fanoušci pro nás znamenali strašně moc. I když jsme měli hlavu dole, přišli jsme na zimák a viděli, že za námi lidi stojí. To byl obrovský motor.“
- Kdo má více zkušeností, vy nebo Brno?
„Naši mladí kluci jsou vyhraní, ale když se podíváte na soupisku Brna, kde jsou kluci, kteří hrají extraligu dvacet let, tak tohle nemůžeme srovnávat.“
- Hráči Komety už dopředu upozorňují, že se vás budou snažit vyprovokovat. Jste na to připravený?
„Myslím, že to bylo špatně vyložené slovíčko.“ (úsměv)
- Ale zkouší to na vás, ne? Stačí vzpomenout třeba na zápas v Brně, kdy na vás vystartoval Koreis.
„To je dávná historie. K hokeji to patří. Každý hráč má na ledě nějakou roli a snaží se ji plnit. Někdo je od toho, aby střílel góly, jiné aby šel do těla, další aby bránil. I diváci Komety jsou ale na vás vysazení. Až přestanou nadávat, můžu skončit.“ (znovu se směje)
- Série pro vás bude mít i pikantní rodinný nádech, za Kometu hraje váš synovec Jan Káňa. Ten vám vzkázal, že v Brně vám přeje jen dva zápasy. Ptal jste se ho, jak to myslel?
„Nebyli jsme spolu na pivu, ale my se stejně o hokeji zase tolik nebavíme. Těší se na to, má co dokazovat a proti Zlínu má vždycky velkou motivaci.“
- Zlepšil se herně za uplynulý rok?
„Viděl jsem ho jen ve čtyřech zápasech, takže bych byl strašně neobjektivní. V mužstvu si vybojoval jinou pozici než předtím. Pořád je ale na začátku, musí makat. Jako u každého mladšího hráče se u něho projevuje kolísání formy. Pokud bude na sobě dál pracovat, má před sebou nadějnou budoucnost."
Velké téma série bude i přítomnost Antonína Honejska na straně Komety. Nezklamalo vás, že se na podzim nechtěl vrátit domů do Zlína?
„S Tondou jsem v té době komunikoval. Měl svoje důvody. Přestupy jsou v hokeji běžnou praxí a jsou jeho kořením. Hráč ožije, přinese mu to něco nového. Pro fanoušky je to zpestření. Tonda odvedl ve Zlíně kus práce a rozhodl se, že půjde někam dál. Je to jeho právo. Líbí se mi, že když někdo chce jít, tak to doopravdy udělá. Nesedí doma za pecí a nečeká, co bude.“
- Místo Honejska teď máte v útoku Kubu Svobodu. Je to velký rozdíl?
„Moc srovnávat to nejde. Oba byli hodně rychlí, ale typově úplně jiní. Kuba je na ledě od toho, aby dával góly. Mužstvu přinesl svojí rychlostí něco jiného, co mu na začátku sezony chybělo. Jde o to, abychom ho dokázali využít a branek dal co nejvíce.“
- Musel jste se jeho stylu hry hodně přizpůsobit?
„Snažím se, abych mu připravil šance a mohl být produktivní a plnil roli, pro kterou sem přišel.“
- Hrál jste někdy s lepším bruslařem?
„Musel bych pátrat v paměti, ale Kuba je hodně rychlý. Stejně na tom byl i Tonda Honejsek, i když na to nevypadal. Kuba je strašně dynamický, u Tondy jste nevěděli, že bruslí a zjistili jste to až za dva kroky za ním. To samé Mira Blaťák. Vypadal, že nejede a dal vám na kolečku kolem ledu třicet metrů.“
- Bude mít Svoboda speciální motivaci, když odcházel z Brna za trochu zvláštních okolností?
„To se musíte zeptat jeho. Když přišel, přinesl nový impuls a stal se součástí našeho obrození a zvednutí. Stejně jako Petr Hromada, který nám strašně pomohl, stejně jako Říča. Ten byl přesně tím, co mužstvu chybělo – střední generace, silný hráč na puku, výborný kluk. Tenhle příchod byl parádní.“
- Máte tři úderné formace schopné dát gól nebo sehrát přesilovku. To je velká výhoda, ne?
„Jak kdy. (úsměv) V každém mužstvu je to stejné. Záleží zápas od zápasu. Ale je fakt, že je to rozložené do tří pětek. Jen škoda, že Šťáva (Šťastný) se musel vrátit do Přerova. Jeho důraz a rychlost byl jeden z pozitivních momentů, které jsem viděl v sezoně.“
- Schází vám jen pět branek k tomu, abyste se stal členem Klubu ligových kanonýrů, kteří v extralize a reprezentaci nastříleli 250 gólů. Je to pro vás motivace?
„Vím, že pár gólů mi chybí. Ale pokud se tam dostanu já, měli by tuhle anketu zrušit.“ (směje se)
- Vraťme se ještě k průběhu základní části, v níž jste po mizerném startu předvedli úžasnou stíhací jízdu a nakonec se dostali na šesté místo. Zažil jste někdy podobný skok tabulkou?
„Je to řídký jev, krize a problémy se na mužstvu většinou projeví. Nemá cenu to přeceňovat, začíná jiná část sezony. Teď už ovšem můžu říct, že to byla dobrá a poučná zkušenost. Ale nebylo to tak, že bych litoval, že jsem hrál.“
- Nosil jste si hokejové starosti i domů?
„To je otázka spíše pro moji rodinu. Náš život se ale motá kolem hokeje a nikdo mu neunikne.“
- Kde byl v sezoně onen pomyslný zlom?
„Nebyl to jen jeden okamžik, ale doba tří měsíců, kdy jsme hráli lépe. V závěru základní části jsme dokázali vyhrát utkání v Pardubicích a Liberci, což soupeře kolem nás přibrzdilo. Sešla se forma i výsledky ostatních týmů, které se pohybovaly v tabulce blízko nás.“
- Byla to nejtěžší sezona v kariéře?
„Byla těžká, ale nejtěžší? Člověk rychle zapomene, co bylo. A taky nejde o život. Dokázali jsme se z toho dostat, samozřejmě bych nerad hrál baráž.“
- Nebudete teď fyzicky a psychicky vyždímaní?
„Je jasné, že se to na mužstvu může projevit. Máme více než týden, abychom se otřepali. Začíná nová soutěž, hraje se od nuly. Nejsem odborník a nedokážu říct, co se bude dít.“
