Libor Kašík po čistém kontu: Jsem rád, že mě to potrefovalo

Na první čisté konto v letošním ročníku extraligy si musel počkat až do 43. kola. O to větší radost z něj ale brankář Libor Kašík měl. „Jsem rád, že mě to potrefovalo a že jsem to skvěle četl,“ usmíval se gólman PSG Berani Zlín po výhře 4:0 nad Plzní.

Souhlasíte, že jste měl v utkání s Plzní řadu těžkých zákroků? Třeba tygří skok proti střele Vojtěcha Němce vypadl neskutečně...
"Ani nevím, kdo střílel. Věděl jsem, že to bude tlačit nahoru, tak jsem vystrčil lapačku co nejvýše to šlo z přesunu. Plzeň má neuvěřitelně silný tým v ofenzívě a dokážou si dávat žabky přes hokejky přesně na lopatu. Cvakl to nahoru, naštěstí jsem to chytl a s pomocí beků jsme pak vyhodili ze třetiny."

Oddechový čas, který si domácí trenéři vyžádali v závěru utkání, byl kvůli vám, abyste nepřišel o nulu?
"Těžko říct. Počítá se každý bod, každý gól, skóre. Určitě je lepší vyhrát 4:0 než 4:1. Nevím, jestli bych oddechový čas kvůli mně, ale přivítal jsem ho. Celkově jsem moc rád, že před pauzou jsme brali tři body. Týmy pod námi hodně posílily a začaly vyhrávat. Do pauzy jsme získali trochu klidu na trénování."

Všiml jste si, že Plzeň nechávala kanonýra Milana Gulaše na ledě dlouho i za stavu 4:0?
"Chtěl jsem se zeptat, jestli to má jako já a hraje 60 minut. Potkával jsem ho pořád. Pokud hraje takhle všechny zápasy, nechápu, kde na to bere síly. Dokáže se natlačit před bránu a nebezpečně střílet z takových pozic, ze kterých by to jiní nezvládli vůbec. Brankář si musí hlídat každý úhel a každou jeho chybu trestá."

Potřetí za sebou jste byl vyhlášený nejlepším hráčem zápasu. Ale poprvé jste vyhráli. Máte o to větší radost?
"Už ve Vítkovicích mě to moc mrzelo. Cítím se skvěle. Poprvé jsem tam chytal bez ortézy. Ráno jsem si říkal, že mě nic nebolí, že se nemám na co vymlouvat, že musím chytat."

Bez ortézy na koleni teď máte větší rozsah?
"Přemýšlel jsem o tom, ale asi ano. Dotlačím koleno lépe na zem, jsou to detaily, milimetry, které chyběly."

Otřáslo s vámi hodně krvavé zranění Zdeňka Okála na začátku střetnutí?
"Měl jsem o něho velký strach, protože to vypadalo ošklivě. Sice nevím, kdo střílel, ale nechápu, že pak měl chuť hrát. Musel vidět, že to narval do jeho hlavy. Každý chce vyhrávat, ale ne za každou cenu. Spíše bychom se mu měli snažit pomoct. Když pak Zdeňa přišel do kabiny s tím, že to má jenom sešité, oddechl jsem si. Zdraví je nadevše." 
 
Čím to je, že má Okál takovou smůlu na zranění?
"Je to důrazný hráč, na ledě nechává kus sebe. Teď to ukázal znovu, šel do toho po hlavě. Blokuje hodně střel, hraje do těla. Lidem se to líbí, jsou za to vděční. Proto jsem rád, že mu není nic vážného."

Co říkáte na příběh Antonína Honejska, který dvěma trefami oslavil narozeného syna Maxima?
"To je bomba. Nádhera, že proběhlo všechno v pořádku a že je zdravý. Z člověka to spadne, hraje skvěle a pak nasází góly."